Malý úřední věstník London Gazette, který začal vycházet právě před více než třemi stoletími je jedním z listů honosících se přívlastkem nejstarší noviny na Britských ostrovech. V prvopočátcích tisku je právě tento orgán anglické koruny tím, v čem poprvé poznáváme tvář dnešních Timesů.
V roce 1665, kdy ho bývalý učitel Henry Muddiman začal vydávat, se ale jmenoval Oxford Gazette, protože tehdejší král Karel II. se kvůli moru rozhodl uchýlit se se svým dvorem z Londýna do Oxfordu. I když jako úřední věstník nikdy neměl velkou čtenářskou obec, psal tento zdánlivě bezvýznamný plátek celou svoji existenci historii médií.
Za původem samotného slova Gazette, které dodnes obsahují názvy tisků v mnoha anglosaských zemích, se musíme vypravit ještě hlouběji do historie a přes kanál, do Francie. Zde první takové noviny s názvem La Gazette vydával Theophraste Renaudot, lékař a rádce krále Ludvíka XIII. Na rozdíl od starších korespondenčních novin z Německa se v Gazette vyskytovaly informace v úhledných sloupcích a i cena a informační hodnota byla výrazně přijatelnější.
London Gazette měl stejný formát, v jakém se tehdy vyráběly anglické bible a text byl úhledně vyrovnaný do dvou sloupců . Velice pokrokový byl na svou dobu i po obsahové stránce: mezi jeho informační zdroje nezřídkakdy patřila i anglická síť špionů.
První reklamní agenturu založil roku 1812 George Reynell, původní profesí právě úředník London Gazette. Během válečných konfliktů tato platforma publikovala hlášení vojenských velitelů a povýšení. Když byl důstojník britské armády „gazetted“, znamenalo to právě, že ho povýšili. Toto slovo ale nemají na rozdíl od vojáků rádi britští bankéři – znamená totiž i to, že podnik oznámil oficiální bankrot, o čemž tento věstník také dlouhodobě informuje. Dnes je k disposici i digitálně a na jeho stránkách se objevuje víceméně to samé, o čem psal před staletími – o rozhodnutích soudu, bankrotech firem,vyhlášení války, povýšení v armádě a udílení vyznamenání. Vzhledem k tomuto nabízí dnes Gazette i originální suvenýry – historická vydání věstníku.
Pokud jste držitelem nějakého britského titulu nebo vyznamenání a nebo nějaký váš předek získal ve první světové válce viktoriin kříž, můžete si za zhruba 2100 korun pořídit vydání ze dne, kdy vám nebo vašemu předkovi vyznamenání udělili. Samozřejmě s certifikátem pravosti. Mimoto je na oficiálních stránkách věstníku volně k disposici spousta historických faktů, se kterými věstník v minulosti pracoval. Zájemci o první světovou válku, koloniální dějiny a nebo historii královského rodu mnohdy začínají své pátrání právě zde.
Roku 2015 věstník pompézně oslavil své třistapadesáté narozeniny, v rámci kterých spustil interaktivní web, kde je možno se dopátrat originálních záznamů o vyhlášení nezávislosti třinácti kolonií, londýnském požáru nebo vzniku Spojeného království.
Více o počátcích tisku zde:
B. Köpplová, L. Köppl : Dějiny světové žurnalistiky, ISBN 80-7077-216-6, Novinář 1989